Světový den Astmatu

Světový den Astmatu pořádá každoročně Globální iniciativa pro astma (GINA) ve spolupráci se Světovou zdravotní organizací. Letos si ho připomínáme 7. května s tématem „Vzdělání v oblasti astmatu posiluje“. Snahou tohoto dne je zdůraznit potřebu vzdělávat lidi s astmatickým onemocněním (ale i bez něj), aby zvládali své onemocnění včas rozpoznat a vyhledat lékařskou pomoc. Stěžejními otázkami, v nichž je třeba edukovat zdravotníky i pacienty, jsou nedostatečná nebo nepřesná diagnóza, nedostatečné používání protizánětlivých inhalátorů s inhalačními kortikosteroidy, a naopak nadužívání a přílišné spoléhání se na inhalátory s krátkodobým účinkem beta-2-agonistů. 

Co je to astma?

Astma je chronické celoživotní onemocnění dýchacích cest. Příčinnou je zánětlivá reakce na sliznici průdušek. Ta vzniká jako obranná odpověď na některé látky v našem okolí. Jedná se o alergeny, jež dokážou vyvolat i velmi prudkou reakci imunitního systému. 

Alergie je typickou civilizační chorobou. Je to daň za blahobyt a změnu životních podmínek. Člověk se totiž stává mnohem citlivější na různé podměty (alergeny), o kterých naši předci neměli ani ponětí. Dle statistik Státního zdravotního ústavu trpí určitou formou alergie zhruba 25 % populace a procenta stále rostou. A právě alergici jsou hlavní rizikovou skupinou pro vznik astmatického onemocnění.  

Astma může vzniknout na základě dědičného původu, nebo kombinací genetických faktorů a expozice na alergeny z prostředí. Jak bylo uvedeno výše, základním mechanismem astmatu je zánět průdušek, který vede ke zvýšené citlivosti na dráždivé látky a ke zvýšené reaktivitě plic. Při astmatickém záchvatu se svaly dýchacích cest napínají a vzniká jejich otok. Tím je silně omezen průchod vzduchu z plic a do plic. Pacient s astmatem může pociťovat pocit tlaku a těsnosti na hrudi, dušnost, sípání a kašel, někdy i zvýšenou tvorbu hlenu. Časté jsou problémy s dýcháním v noci nebo při sportu, záchvaty kašle při pláči nebo smíchu. Některé astmatické záchvaty mohou být lehčí, jiné však závažnější až život ohrožující. Dotyčný pak potřebuje naléhavou lékařskou pomoc. 

Co může být spouštěčem? 

• Alergeny - typicky pyly nebo kontakt se zvířetem
• Dráždivé látky jako kouř nebo chemikálie
• Pobyt ve starém prašném a vlhkém prostředí
• Cvičení nebo nadměrná fyzická aktivita
• Jiné zdravotní problémy
• Počasí
• Silné emoce

Astma nejčastěji vzniká už v dětském věku a je to nejběžnější chronické onemocnění dětí. V 50 % případů se projeví v prvních pěti letech života. V České republice trpí astmatem zhruba 15 % dětí, to znamená, že v průměru bychom mohli nalézt v každé školní třídě 2 – 3 děti s nějakou formou astmatu. Statistiky také uvádí, že nemoc je 2x častější u chlapců než dívek.

Astma získané v dospělosti je méně časté, avšak ne ojedinělé. Rizikovými faktory kromě respiračních onemocnění je stres, kouření, obezita nebo hormonální změny. Profesní astma se vyvine u dospělého člověka, který je v práci dlouhodobě vystaven alergenu nebo dráždivé látce. Mnoho pacientů popisuje, že právě v práci se jejich příznaky náhle zhoršují.  

Diagnóza astmatu

Nejdříve ze všeho lékař sestaví osobní a rodinnou anamnézu a ověří symptomy pacienta. Může provést i několik kontrolních testů. Z toho pak odvodí případnou diagnózu a také typ astmatu. Mezi testy, které lékaři běžně dělají, patří fyzická vyšetření, jako je poslech horních cest dýchacích – zda jde slyšet sípání při nádechu nebo jestli jsou nosní průchody nějak výrazně oteklé. Zaměří se také na možné známky ekzému a kopřivky. Pomocí spirometrického testu mohou zkontrolovat funkci samotných plic. U tohoto vyšetření je potřeba, aby se pacient několikrát zhluboka nadechl a pak silně vydechl do přístroje. Spirometr pak ukáže rychlost, jakou člověk vytlačuje vzduch z plic a objem vydechovaného vzduchu. 

Pro pacienta je také výhodné vést si astmatický deník o svých příznacích a možných spouštěčích, ať už doma, ve škole nebo na pracovišti. Lékaři tak může efektivněji nastavit následnou léčbu.

Léčba astmatu

Dobrou zprávou je, že možnosti léčby astmatu přibývají a stále se zlepšují. Cílem medikace je pomoci člověku lépe dýchat, snížit počet záchvatů a rozšířit počet činností, kterým se mohou lidé věnovat, aniž by pocítili jakékoliv obtíže. Jednoduše dostat astma pod kontrolu. Lékař může předepsat buď léky pro rychlou úlevu od příznaků, nebo pro dlouhodobou kontrolu astmatu. Častá je kombinace těchto dvou cest, abychom získali co nejlepší efekt. Léky na rychlou úlevu pomáhají zmírnit obtíže u záchvatů a léky pro dlouhodobou kontrolu snižují počet záchvatů, jestliže je člověk užívá denně. 

Základním léčivem jsou inhalační kortikosteroidy v nízkých dávkách. Ty se mohou někdy kombinovat i s ostatními antihistaminiky. Při tomto režimu léčby se pacienti nemusí obávat nežádoucích účinků ani u dlouhodobého užívání. Co se lékař naopak snaží co nejvíce omezit, je podávání celkových kortikoidů ve formě tablet v případě těžkého astmatu. Zde naštěstí již máme možnost nového způsobu léčby tzv. biologickou léčbou, kterou lékař po zvážení konkrétní diagnózy může předepsat. 

Lékaři doporučují, aby každý, kdo žije s astmatem, pravidelně cvičil. Cvičení má mnoho zdravotních výhod, mimo jiné zlepšuje celkovou funkci a kapacitu plic člověka. Mohou vám také poradit, které aktivity jsou pro konkrétního pacienta prospěšné, nebo naopak doporučí vyhnout se některým činnostem. Režim by měl být vždy individuální.

Přejeme vám, abyste se alespoň dnes na chvilku zastavili a zhluboka se nadechli.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!