Tísňová linka 112

112 v praxi: kdy volat pomoc a co mít po ruce v zimě

Zima umí být zrádná. Uklouznutí na chodníku, úraz na horách, dopravní nehoda v mlze, náhlé zhoršení zdravotního stavu doma… V takových chvílích často rozhodují minuty – a někdy i to, jestli si člověk ve stresu vzpomene na správné číslo a dokáže rychle popsat situaci. 11. února si v Evropě připomínáme Den evropského tísňového volání 112. Jde o jednotné číslo, které funguje napříč Evropskou unií jako společná „brána“ k záchranným složkám. 

Číslo 112

112 je jednotné evropské tísňové číslo, které lze volat z pevné linky i mobilu zdarma, a to kdekoli v EU. 
V Česku je součástí integrovaného záchranného systému a využije se pro zdravotníky, hasiče i policii – podle toho, co situace potřebuje. Praktická výhoda je jednoduchá: nemusíte v první vteřině řešit, koho přesně volat. Operátor si potřebné informace doptá a zajistí předání správné složce (nebo koordinaci více složek najednou). 

Hodí se vědět i to, že na 112 se lze dovolat i bez kreditu a často i bez SIM karty, pokud je v místě dostupný signál alespoň jednoho operátora.  Od roku 2022 je možné posílat SMS na tísňové linky, služba je prioritně určená pro hendikepované osoby (např. neslyšící). Do budoucna se plánuje i textová komunikace v reálném čase. Stále ale zatím platí, že volání je podstatně rychlejší. Novější auta v EU (nové modely po roce 2018) mohou mít systém eCall, který při vážné nehodě automaticky vytočí 112 a odešle důležité údaje včetně polohy. Pomoc tak může vyjet i tehdy, když posádka nemůže telefonovat. 

112, 150, 155, 158… kdy volat co

V ČR fungují tísňové linky rovnocenně – a nic se nepokazí ani tehdy, když se v nouzi vytočí 112 místo „národní“ linky. Přesto se hodí jednoduché pravidlo:

• 155 – když jde primárně o zdraví a život (dušnost, bezvědomí, silná bolest na hrudi, podezření na mrtvici, těžký úraz…).
• 150 – požár, kouř, únik plynu, vyproštění, technická pomoc, nehody.
• 158 – trestný čin, napadení, násilí, vážné ohrožení bezpečnosti, pátrání po osobě.
• 112 – když si člověk není jistý, volá ze zahraničí, nebo když je potřeba více složek najednou.

Jak volat, aby pomoc dorazila co nejrychleji

Tísňové volání nemusí být dokonalé. Důležité je říct to, co pomůže zásahu. Hasiči to shrnují velmi prakticky: sdělit, co se stalo, kde jste, kolik je zraněných a kdo volá, a pak nezavěšovat jako první. 
V praxi pomůže držet se jednoduché osnovy:
• KDE – adresa, patro, orientační bod, název sjezdovky, obec, lesní cesta…
• CO – co se stalo (pád, bezvědomí, nehoda, požár…).
• KOLIK – kolik je zraněných / ohrožených a v jakém jsou stavu.
• KDO – jméno a číslo, případně vztah k události (svědek / postižený).
• RIZIKA – oheň, kouř, plyn, provoz na silnici apod.
Telefon je po hovoru dobré mít po ruce, protože operátor může volat zpět kvůli upřesnění. 

Aplikace Záchranka

V českém prostředí dává velký smysl připomenout i Záchranku – mobilní službu, která se hodí hlavně tehdy, když člověk ve stresu hůř popisuje místo nebo je v terénu. Po stisku SOS se zvolí, zda jde o zdravotní potíže (155), nebo jiný typ ohrožení (112), a systém umí odeslat přesnou polohu i vybrané údaje z profilu (například užívané léky, alergie nebo kontaktní osobu). 
Praktické je, že myslí i na situace, kdy se nedá mluvit – lze spustit tísňovou komunikaci přes SMS chat a pomocí jednoduchých ikon rychle upřesnit, co se děje (hodí se při ztrátě hlasu, silném stresu nebo u lidí s poruchou sluchu/řeči). 
A protože je únor často ve znamení hor, stojí za zmínku i to, že má samostatný modul Horská služba, který umí jedním tlačítkem poslat polohu a zároveň vytočit horskou linku. 
Součástí je také databáze AED, postupy první pomoci a v některých zemích lze službu využít i v zahraničí (může pomoci i s jazykovou bariérou). 

Co lidé v zimě nejčastěji řeší

Den 112 může být i jemnou připomínkou, že ne každá nepříjemnost je hned na tísňovou linku – zároveň se ale vyplatí mít po ruce základní věci, které řeší typické „zimní“ situace, a vědět, kdy už je lepší nečekat a nechat se vyšetřit.

Podvrtnutí, natažení, naraženiny
U čerstvého úrazu pomůže chlazení, komprese elastickým obinadlem a klidový režim. Na pohmožděniny se dají využít gely nebo krémy od bolesti s protizánětlivou složkou. Pokud je výrazný otok, deformita, neschopnost došlápnout nebo silná bolest, je na místě vyšetření kvůli vyloučení zlomeniny.

Bolesti zad a svalů „z lyžování“
Typicky se kombinují lokální přípravky (gely a krémy) s režimovými opatřeními (teplo, protažení). U někoho dobře fungují i hřejivé náplasti. Pokud bolest vystřeluje do nohy, je spojená s brněním, slabostí nebo potížemi s močením, už je to na lékaře.

Drobné rány, odřeniny
Vyplatí se mít doma i na cestách základ: dezinfekci, sterilní krytí, pár velikostí náplastí a pružné obinadlo. U odřenin a drobných řezných ran často rozhodne rychlé očištění a vhodné krytí – i „maličkost“ umí zbytečně zkomplikovat dovolenou, když se zanítí.

Puchýře a otlaky z bot/lyžáků
Kromě klasických náplastí se hodí hydrokoloidní náplasti (lépe drží a tlumí tření) a prevence do bot (ochranné polštářky, „second skin“ náplasti). U puchýřů se obvykle vyplatí řešit je co nejdřív – čím dřív se omezí tření, tím menší je riziko, že se rozjedou komplikace.

Omrzliny a „zimní spálení“ (slunce na sněhu)
Na horách umí překvapit UV záření – dává smysl krém s SPF a balzám na rty s ochranou. U omrzlin platí: kůži nezahřívat násilně a netřít. Pokud se objeví puchýře, výrazné zbělení/ztvrdnutí kůže nebo necitlivost, je lepší stav řešit odborně.

Den tísňové linky 112 je dobrá připomínka, že v krizové situaci rozhoduje jednoduchost: vědět, kam volat, a umět během pár vteřin říct „kde“ a „co“ se stalo. Když k tomu máte v telefonu připravenou Záchranku a vyplněné základní údaje, může to celý proces ještě zrychlit. A pro běžné zimní trable často stačí včasná a správná „první pomoc“ doma – nebo krátká konzultace v lékárně.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!