Silvestr

Silvestr bez úrazů: jak přežít ohňostroj ve zdraví

Silvestr má zvláštní kouzlo. Je to večer, kdy se potkává radost, hluk, oheň, tma, často i mráz a sklenička navíc. Samozřejmě, že se na tento čas všichni těší. Ale právě tahle kombinace dělá z posledního dne v roce jeden z nejrizikovějších z hlediska úrazů a požárů. Nejde přitom jen o „velké“ ohňostroje — potíže umí způsobit i prskavky, petardy, špatně odhozené zbytky pyrotechniky nebo svíčky na balkoně.

Dobrá zpráva je, že většině situací se dá předejít pár jednoduchými pravidly — a když už se něco stane, hodně udělá rychlá a správná první pomoc.

Nejčastější silvestrovské průšvihy?

Na přelomu roku se opakují pořád dokola stejné scénáře:
• popáleniny a požáry (pyrotechnika, svíčky, prskavky, odhozené zbytky do koše)
• poranění očí a obličeje (výbuch blízko hlavy, odražená rachejtle, špatná manipulace)
• poškození sluchu (krátká vzdálenost, petardy, dlouhodobý hluk)
• pády a úrazy po alkoholu (schody, led, uklouznutí)
• otrava oxidem uhelnatým („tichý zabiják“ při topení či špatném odvětrání)
Právě na tyto situace se vyplatí myslet ještě předtím, než se otevře první láhev.

Pyrotechnika bez hrdinství

Základní pravidla zní jednoduše, jen je potřeba je opravdu dodržet.

1) Kupovat jen legální výrobky a číst návod
U pyrotechniky opravdu záleží na tom, jak přesně se použije. Každý výrobek má jiný způsob zapálení, dobu zpoždění i bezpečnou vzdálenost.
2) Nepoužívat v ruce a neimprovizovat
Větší část zranění vzniká ve chvíli, kdy se výrobek drží, naklání, znovu zapaluje nebo se k němu někdo vrací „podívat se, proč to nejde“.
3) Stabilní podklad a volný prostor
Zní to banálně, ale rachejtle na nerovném terénu, v závěji nebo u zdi se může snadno převrátit a vystřelit jinam, než má.
4) Zbytky pyrotechniky nepatří hned do koše
Je rozumné počítat s tím, že něco může dohořívat. Ideální je nechat zbytky vychladnout a teprve pak je bezpečně uklidit.

I při opatrnosti se bohužel každoročně najdou situace, kdy pyrotechnika nebo otevřený oheň způsobí zranění nebo menší požáry — a právě silvestrovská noc je pro hasiče a záchranáře tradičně náročnější než běžné dny. Proto má smysl znát základní postupy první pomoci, které mohou v prvních minutách výrazně pomoct.

Když jde o oči: „ne třít“ a raději rychle řešit

U poranění oka je největší problém v tom, že i relativně „malá“ rána může mít vážné následky. A laik často nepozná, jestli jde o podráždění, odřeninu nebo hlubší poranění. Na co je dobré pamatovat? 
• oko se netře (tření může zhoršit poškození)
• při podezření na cizí tělísko lze zkusit oko vypláchnout čistou vodou nebo sterilním roztokem
• při chemickém zasažení je zásadní dlouhý výplach (15–20 minut) a rychlé řešení se ZZS
• pokud je v oku zapíchnutý předmět nebo je podezření na hlubší poranění, je lepší oko jen překrýt a vyhledat pomoc

Popáleniny: první pomoc, která rozhoduje

Silvestr umí „kousnout“ i prskavkou. Popálenina na prstu možná vypadá jako maličkost, ale špatně ošetřená rána, ať už větší, nebo menší, se může hojit dlouho a bolet víc, než by musela.
Osvědčené pravidlo první pomoci je: chladit — ideálně pod tekoucí chladnou vodou a alespoň 20 minut (ne ledem). Současně se doporučuje sundat prsteny a náramky (kvůli otoku) a popálené místo sterilně překrýt (zejména pokud hrozí znečištění a infekce). Kdy už je lepší vyhledat lékaře? Typicky když jde o větší plochu, obličej, ruce, genitál, když se tvoří puchýře ve větším rozsahu, nebo když je postižené dítě či senior.

Řízení, ospalé léky a sklenička: kombinace, která si nerozumí

V ČR platí nulová tolerance alkoholu za volantem. Jenže realita silvestrovské noci není jen o alkoholu. Do hry často vstupují i léky – některá antihistaminika, část přípravků na nachlazení, některé léky na spaní nebo na úzkost mohou tlumit pozornost, zpomalovat reakce nebo zvyšovat ospalost. Když se k tomu přidá alkohol, efekt se může násobit.

Pozor na „tichého zabijáka“: oxid uhelnatý

Na konci roku se víc topí, někdo přikládá do kamen, někdo „přitopí plynovou troubou“ nebo větrá méně než obvykle. Oxid uhelnatý (CO) vzniká při nedokonalém spalování a je nebezpečný právě tím, že nejde cítit ani vidět. Mezi typické příznaky patří bolest hlavy, slabost, nevolnost, zvracení, závratě, zmatenost, někdy tlak na hrudi nebo poruchy koordinace. Co dělat při podezření na CO?
• okamžitě přerušit expozici (vyvětrat, odejít na čerstvý vzduch)
• při zachování vlastní bezpečnosti pomoct postiženému ven
• volat pomoc (155 /112) a řídit se instrukcemi operátora
• i když se člověku uleví, je vhodné to nepodcenit — stav se může zhoršit i později

Co se vyplatí mít doma: mini „silvestrovská lékárnička“

Nejde o to kupovat polovinu lékárny. Spíš mít po ruce pár věcí, které se na Silvestra hodí nejčastěji:
• sterilní čtverce / krytí a obvaz
• dezinfekce na drobná poranění
• hydrogel / chladivý přípravek na drobné popáleniny (když nejde o nic vážného)
• fyziologický roztok na výplach oka
• léky na bolest a teplotu (s rozumem a bez kombinování stejných účinných látek)
• rehydratační roztok nebo alespoň minerálka (užitečné i „po oslavě“)

A když se to nezdá? Pak není ostuda zavolat 155 nebo 112 — záchranáři umí poradit i po telefonu a navést první pomoc krok za krokem.

Silvestr má být o radosti, ne o obvazech. Nejvíc nehod vzniká z maličkostí: „jen to ještě jednou zapálím“, „jen se půjdu podívat“, „jen jedna sklenička“. Když se přidá mráz, tma a spěch, je zaděláno na problém. Přejeme, ať je konec roku hlavně klidný, pohodový a ve zdraví — a do nového roku co nejvíc energie, radosti a dobrých zpráv. A kdyby něco „nesedlo“, lékárna je tu i během svátečního režimu.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!