Chřipka

Chřipka není jen rýma: co na horečku, co na nos, co na kašel

Chřipka není „jen silnější rýma“. Začne náhle, na několik dní člověka vyřadí z běžného režimu a u rizikových skupin může vést k závažným komplikacím. Dobrá zpráva je, že kombinace rozumné prevence, cílené domácí léčby a včasné konzultace s lékařem umí průběh výrazně zlepšit.

Co je chřipka 

Chřipka je virové onemocnění dýchacích cest. Typicky se objevuje v zimních měsících. Inkubační doba bývá jeden až čtyři dny. Virus se přenáší kapénkami (mluvení, kýchání, kašel) a kontaktem s infikovanými předměty. Nejvíce se šíří v prvních dnech onemocnění, kdy jsou příznaky nejvýraznější.
Jaké jsou její projevy? Především náhlé a intenzivní: horečka (38-39 °C), zimnice, bolest hlavy, svalů a kloubů, výrazná únava, suchý kašel a bolest v krku. U dětí se častěji přidává nechutenství či zvracení. Pokud se stav tři až čtyři dny nelepší, nebo se naopak zhoršuje, je na místě lékařská kontrola. Jinak příznaky obvykle odezní za 5 až 7 dnů, přičemž únava a kašel mohou přetrvávat i déle, asi 1-3 týdny.

Chřipka, nachlazení nebo COVID-19?

Nachlazení se rozjíždí pozvolna a mívá mírnější průběh, často s rýmou a škrábáním v krku. Chřipka člověka „porazí“ během hodin – horečka střídající zimnici je naprosto běžná. COVID-19 může mít podobné projevy jako chřipka; bez testu je někdy nelze spolehlivě rozlišit. Při zadýchávání, bolestech na hrudi nebo poruchách vědomí je potřeba jednat rychle.

Léčba

Při nekomplikované chřipce u jinak zdravého člověka zpravidla není nutná návštěva lékaře. Vhodné je co nejdříve zůstat doma, zvolnit tempo a omezit kontakt s okolím, aby se nákaza dál nešířila. Léčba cílí hlavně na úlevu od příznaků – klid, tekutiny a vhodně zvolené volně prodejné přípravky. Antibiotika na chřipku nepůsobí, jde o virové onemocnění; mají význam pouze při prokázané bakteriální komplikaci.

Horečka a bolest. Vhodný je paracetamol nebo ibuprofen v dávce podle věku a hmotnosti. Dětem a dospívajícím do 16 let se nepodává kyselina acetylsalicylová kvůli riziku Reyova syndromu. Kromě klasických tablet jsou možností i horké nápoje. Tyto sáčky k rozpuštění v horké vodě obvykle obsahují paracetamol a někdy i další složky (např. látku na ucpaný nos či kašel). Uleví od horečky, bolesti a celkové schvácenosti a zároveň doplní tekutiny. Důležité je nepřekračovat denní dávku paracetamolu a nekombinovat je s jinými „chřipkovými“ přípravky se stejnými látkami; přípravky s dekongestivem nejsou vhodné pro hypertoniky a těhotné.

Ucpaný nos a tlak v dutinách. Základem je nosní hygiena. Fyziologický či hypertonický roztok (mořská voda) zvlhčí sliznici a sníží otok, hodí se i pro těhotné a děti. Nosní konvička může úlevu ještě posílit; použitá voda má být vždy sterilní nebo předem převařená a vychlazená.
Spreje do nosu s účinnou látkou – dekongestivem (např. xylometazolin, oxymetazolin) přinášejí rychlou úlevu od ucpání a pocitu neprůchodnosti nosu, nejsou však určená k dlouhodobému používání. Doporučeno je užívat tyto léky maximálně 5-7 dnů a držet se dávkování podle příbalové informace. Dlouhé či časté používání může vést k návratnému ucpání nosu (rebound fenomén).
Tablety s pseudoefedrinem uvolňují dutiny systémově. Nejsou ale vhodné pro každého (např. u nekompenzované hypertenze či u nemocí ledvin). V lékárnách mají omezený a evidovaný výdej. Používají se i tablety s rostlinnou kombinací (např. Sinupret). Spreje se stříbrnými ionty mohou být také používány, nejsou však první volbou; pro virovou rýmu je důkaz přínosu omezený a běžným základem péče zůstává sůl a krátkodobé dekongestivum.

Kašel. Léčbu vybíráme podle typu kašle. Antitusika tlumí suchý, dráždivý kašel, ten může být velmi vysilující a nemocný se kvůli němu nemůže často pořádně vyspat. Expektorancia a mukolytika pomáhají zředit a vykašlat hlen u „vlhkého“ kašle. U malých dětí se některé látky nepoužívají, proto je vhodná konzultace s lékárníkem. Sirupy bývají šetrné pro děti a hodí se i u suchého kašle, kapky a tablety se mohou užívat přes den i u produktivního kašle. Pastilky a spreje cílí lokálně na krk.

Bolest v krku. Podle převládajícího problému lze sáhnout po přípravcích s antiseptickým, protizánětlivým nebo lokálně znecitlivujícím účinkem. K dispozici jsou pastilky, spreje i kloktadla. Lékárník pomůže vybrat vhodnou kombinaci podle věku a doprovodných nemocí.

Vitamin D, vitamin C a zinek mají podpůrnou roli a mohou napomoci k rychlejšímu uzdravení. Nelze je ale považovat za „léky na chřipku“. Smysl dávají jako součást celkové rekonvalescence, včetně dostatku tekutin a spánku.

Kdy zasáhne lékař?

U rizikových osob (senioři, těhotné, pacienti s chronickými nemocemi, onkologičtí pacienti, osoby po transplantacích) a u těžšího průběhu mohou pomoci antivirotika. Největší efekt mají, pokud se nasadí co nejdříve, ideálně do 48 hodin od začátku potíží. O jejich vhodnosti rozhoduje lékař.

Děti, těhotné, senioři a chronicky nemocní

Děti. Horečka se snižuje paracetamolem nebo ibuprofenem podle hmotnosti, léky jsou ve formě čípků, sirupů nebo tablet. Kyselina acetylsalicylová se u dětí nepoužívá. Nejmenším uvolní nos fyziologický roztok a šetrné odsávání. Chřipka se u dětí může projevit i dalšími příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, bolest břicha či průjem. Pokud dítě odmítá pít, zrychleně dýchá, je spavé nebo má přetrvávající vysoké horečky, je potřeba vyšetření lékařem.
Těhotné. Při horečce je první volbou paracetamol v doporučené dávce. Na ucpaný nos se hodí nosní hygiena (fyziologický či hypertonický roztok, případně výplach sterilní nebo převařenou vodou); lokální dekongestivum lze krátkodobě po domluvě s lékařem, perorální dekongestiva (např. pseudoefedrin) se v těhotenství obecně nedoporučují. Očkování inaktivovanou chřipkovou vakcínou je možné ve kterémkoli trimestru; živá nosní vakcína se těhotným nepodává.
Senioři a chronicky nemocní. Patří do nejohroženějších skupin. U nich má největší přínos včasné rozpoznání zhoršení a rychlé zajištění léčby, včetně případného nasazení antivirotik.

Očkování: stále dává smysl i v prosinci

Vakcína proti chřipce je nejúčinnější způsob, jak snížit riziko těžkého průběhu i hospitalizace. Lze ji aplikovat každoročně všem od 6 měsíců věku, s důrazem na seniory, těhotné a chronicky nemocné. Pro starší dospělé je k dispozici i vysokodávková varianta; s volbou poradí a očkování provádí praktický lékař. Protože se kmeny viru mění, složení vakcíny se každý rok upravuje – proto má smysl nechat se přeočkovat, a to i v průběhu sezóny, dokud viry v populaci kolují.

Prevence v praxi

Základem je ohleduplnost a několik jednoduchých návyků: zůstat doma při horečce, často si mýt ruce, kašlat a kýchat do kapesníku, pravidelně větrat a zvlhčovat vzduch. Při návštěvách seniorů a rizikových osob dává smysl zvýšená opatrnost, zejména v prvních dnech nemoci.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!