Světový den zraku

Každý druhý čtvrtek v říjnu se svět dívá na zrak o něco pozorněji – připomínáme si Světový den zraku. Letos připadá tento den na 9. října. Cílem je, aby byla oční péče dostupná a kvalitní pro všechny, v každém věku. Když věnujeme očím pravidelnou pozornost a drobnou každodenní péči, dokážeme potíže včas zachytit a často jim i předejít. 

Čísla, která otevřou oči

Na světě žije nejméně 2,2 miliardy lidí s poruchou vidění. U více než 1 miliardy z nich lze problémům předejít, nebo zůstávají bez léčby. Značná část by přitom získala zrak zpět pomocí brýlí či dostupné operace šedého zákalu. Tato čísla ukazují, že prevence a základní péče mají obrovský dopad nejen v rozvojových zemích, ale i u nás.
Přes 43 milionů lidí na světě žije s úplnou slepotou.
Krátkozrakost (myopie) rychle přibývá. Odhady říkají, že do roku 2050 může být krátkozraká polovina světové populace. K nárůstu přispívá málo času venku a dlouhé sledování do blízka. Výstražné je i to, že už dnes postihuje myopie zhruba třetinu dětí a dospívajících. 

Nejčastější oční potíže

Krátkozrakost (myopie). Člověk vidí dobře blízké předměty, ale vzdálené má rozostřené, typicky mhouří oči. Rozvoj souvisí s nedostatkem času venku a dlouhou prací nablízko. Pomáhá korekce brýlemi či kontaktními čočkami, u dětí sledování vývoje vady a režimová opatření.
Dalekozrakost (hyperopie). Vidění na blízko je rozmazané, objevují se bolesti hlavy při čtení. Řešením je správná dioptrická korekce.
Astigmatismus. Často se vyskytuje s krátkozrakostí či dalekozrakostí a způsobuje rozmazané vidění v jakékoli vzdálenosti. Důvodem je nepravidelné zakřivení rohovky. Koriguje se cylindrickými dioptriemi, případně lze řešit laserem.
Šedý zákal (katarakta). Jako by byl „mrak“ před okem: vidění se postupně mlží a roste citlivost na oslnění. Typicky přichází s vyšším věkem, často oboustranně. Léčí se chirurgicky.
Glaukom (zelený zákal). Závažné onemocnění zrakového nervu, při kterém dochází k jeho postupnému odumírání. Počátky bývají bez příznaků; později se objevují výpadky zorného pole, rozostřené vidění a porucha periferního vidění. Poškození může být nevratné, proto je zásadní včasná diagnostika.
Věkem podmíněná makulární degenerace (AMD). Tato nemoc postihuje především starší osoby a je nejčastější příčinou ztráty zraku u lidí vyššího věku. Postižený nejčastěji vidí obraz deformovaně, mohou se objevit např. šedé skvrny v zorném poli a schopnost rozeznávat barvy a tváře nebo číst se ztrácí. Periferní vidění se v počátku nemění. U vybraných pacientů se používá doplňková výživa podle AREDS2 a pravidelné sledování.
Syndrom suchého oka. Projevuje se nejen pálením a řezáním očí, ale může dojít i k poškození povrchu oka a dalším zrakovým obtížím. Často souvisí s menším mrkáním u obrazovek a suchým vzduchem; pomáhá režim a umělé slzy. 

Proč se zrak zhoršuje a co s tím

Na zhoršování zraku se podílí stárnutí populace – přibývá šedého zákalu, glaukomu a AMD. Svou roli má i moderní styl života: hodně práce nablízko, mnoho hodin u obrazovek a méně času na denním světle. Dobrá zpráva je, že řadu potíží lze zachytit včas pravidelnými kontrolami a změnou návyků. I drobná úprava pracovního prostředí často uleví od únavy očí. 

Prevence: denní návyky pro zdravé oči

Pravidlo 20–20–20. Při práci nablízko si každých 20 minut dejte pauzu, po dobu alespoň 20 sekund se podívejte na objekt vzdálený zhruba 20 stop (asi 6 metrů) a několikrát vědomě zamrkejte. Uvolníte akomodační svaly a zvlhčíte povrch oka. Klidně si nastavte připomínku v telefonu a během práce u počítače ji dodržujte.
Světlo a ergonomie. Seřiďte jas a kontrast monitoru tak, aby odpovídaly okolnímu osvětlení. Horní okraj obrazovky mějte přibližně v úrovni očí a seďte ve vzdálenosti délky paže.
Mrkání a zvlhčování. U obrazovky mrkáme méně, proto vědomě mrkejte častěji a udržujte v místnosti přiměřenou vlhkost. Při lepení či řezání očí sáhněte po umělých slzách.
Čas venku. Denní světlo prospívá dětem i dospělým. U dětí pobyt venku snižuje riziko rozvoje myopie, proto je ideální alespoň hodina denně.
Ochrana před UV. Noste sluneční brýle s filtrem UV 400 a v silném slunci i pokrývku hlavy.
Zdravý životní styl. Udržujte vyrovnanou hladinu cukru v krvi, nekuřte a hlídejte si krevní tlak. Snížíte tak riziko diabetické retinopatie, šedého zákalu a AMD. 

Kdy vyhledat lékaře (nečekat!)

• Náhlé zhoršení vidění, záblesky, „závoj“ nebo roje mušek.
• Silná bolest oka, zarudnutí, světloplachost, nevolnost.
• Chemické poranění: ihned vyplachujte 15–20 minut a vyhledejte pohotovost.
• Úraz oka nebo cizí tělísko; u dětí šilhání, zakrývání oka, přibližování textu.
• Nové potíže u diabetiků, pacientů s hypertenzí a u seniorů.

Čím můžete očím pomoci

Umělé slzy ve spreji, kapkách či gelech uleví od suchosti a pálení; pro časté kapání zvažte varianty bez konzervantů nebo jednodávkové ampule.
Liposomální oční spreje (aplikace na zavřená víčka). Stabilizují lipidovou vrstvu slzného filmu, jsou šetrné, praktické v kanceláři i na cestách a často vyhovují i nositelům čoček. Některé lze stříknout i přímo do otevřeného oka
Oční výplachy a obklady pomohou odstranit dráždění či cizí tělísko (prach, pyl) a zklidní povrch oka.
Omega-3 mastné kyseliny (DHA/EPA) mohou podpořit kvalitu slzného filmu u syndromu suchého oka.
Komplex pro sítnici (AREDS2) – lutein, zeaxantin, zinek, vitaminy C/E – je určen pro vybrané pacienty s AMD dle doporučení lékaře; slouží ke snížení rizika progrese onemocnění, nikoli k prevenci u zdravých očí.

Jak pomáhají lékárny? Lékárny poradí s výběrem přípravků, vysvětlí správné užívání doplňků a pomohou nastavit režim u obrazovek včetně ergonomie. Farmaceuti zkontrolují možné lékové interakce, doporučí vhodnou péči o kontaktní čočky a podle příznaků poradí, kdy je čas vyhledat očního lékaře. 

Děti a obrazovky: jak myslet na myopii

U dětí sledujte čas venku – denní světlo „trénuje“ akomodaci a podporuje zdravý vývoj oka – a omezujte dlouhé sledování zblízka (telefon těsně u očí, seriály bez přestávek). Pokud se objevuje mhouření, bolesti hlavy, potíže se čtením nebo si dítě přibližuje sešit či tablet, objednejte kontrolu. Trendy myopie jsou celosvětově alarmující, proto mají pravidelné preventivní prohlídky velký smysl. 

Pravidelné kontroly u lékaře

Pravidelné prohlídky jsou důležité i pro ty, kteří subjektivně „vidí dobře“. Jednou za 1–2 roky si nechte zkontrolovat zrakovou ostrost, nitrooční tlak a oční pozadí. Diabetici, pacienti s glaukomem nebo s rodinnou zátěží chodí na kontroly častěji podle doporučení lékaře. 

Zrak slouží každý den a často si jeho hodnotu uvědomíme až ve chvíli, kdy začne zlobit. Nejvíc fungují pravidelné kontroly, chytré návyky (20–20–20, světlo, ergonomie, čas venku) a včasné řešení potíží. Když si nejste jistí, co zvolit, obraťte se na lékárnu – poradí s výběrem umělých slz, vysvětlí užívání doplňků u vybraných diagnóz (např. AREDS2 u AMD) a pomůže rozlišit situace, kdy je potřeba vyhledat očního lékaře. I malé kroky udělané dnes mohou vašemu vidění ulevit už zítra. 

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!