Světový den dárců krve

Světový den dárců krve si každoročně připomínáme 14. června. Poprvé byl tento den slaven v roce 2005, tudíž letošní rok je jubilejním, dvacátým. Právě letos chtějí zdravotníci především poděkovat všem dárcům krve. V některých městech po celé České republice se budou konat v tento den různé benefiční koncerty a společenské akce, aby byl tento den pořádně zviditelněn. 

Proč právě 14. červen? 

Světová zdravotnická organizace (WHO), mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce určili společně toto datum jako památku dne narození rakouského lékaře a biologa Karla Landsteinera. Ten celý svůj profesní život věnoval výzkumu typů lidské krve, za což získal Nobelovu cenu. Byl spoluobjevitelem Rh faktoru krve a viru dětské obrny.  

Krev je nejcennější dar, který může člověk druhému člověku dát. I přesto, že letos se slaví „kulaté narozeniny“ dárcovství a hlavním tématem je velké DÍKY, stále chce WHO zdůrazňovat i druhý důvod vzniku tohoto dne. Tím je výzva, aby zdraví lidé darovali bezpečnou krev, aby byl stále její dostatek pro všechny, kdo ji potřebují. Každých 15 minut (přibližná doba jednoho odběru) může zachránit jeden nebo i tři lidské životy. Lékaři mohou použít tzv. plnou krev nebo ji rozdělit na její složky – červené krvinky, krevní destičky a plazmu – a použít ji individuálně pro pacienta se specifickým onemocněním. 

Transfuzi krve potřebují ženy s komplikacemi během těhotenství a porodu, děti s těžkou anémií, často způsobenou malárií nebo podvýživou, oběti nehod, pacienti po chirurgických zákrocích nebo s onkologickým onemocněním. Protože krev lze skladovat jen po určitou dobu, je potřeba neustálého přísunu nové darované krve. 

Kdy můžete darovat krev? 

Podmínek pro darování není málo, ale vlastně nejsou nijak složité. Darovat krev může každá zdravá osoba ve věku 18–65 let. Žena může darovat krev čtyřikrát do roka, muž pětkrát za rok. Mezi jednotlivými odběry by mělo uplynout alespoň 8 týdnů. Jako dárce bystě měli mít alespoň 50 kg. Neměli byste trpět onemocněním ledvin nebo jater, mít cukrovku, tuberkulózu, nějakou tropickou nemoc, jako je například malárie, nebo pohlavní nemoc. Neměli byste být závislí na alkoholu či drogách a nebýt HIV pozitivní. Pacienti s onkologickým onemocněním jsou také jako dárci vyloučeni. To, zda člověk může darovat krev, posuzuje vždy lékař. K tomu mu slouží krátké lékařské a laboratorní vyšetření.

Jak probíhá darování krve? 

Ať už jste prvodárce nebo pravidelný dárce, transfuzní služba se musí ujistit, že darováním krve neublíží ani vám ani osobě, která ji dostane. K tomu slouží dotazník, který zjistí vaši anamnézu, aktuální zdravotní stav, popřípadě užívané léky a váš životní styl. Dozvíte se, zda jste způsobilí darovat krev, a pokud ne, budete-li moci darovat krev v budoucnu. Je důležité být v odpovědích pravdivý. Všechny položené otázky slouží pouze za účelem ochrany vašeho zdraví a zdraví osoby, která krev dostane. Tyto informace jsou vždy považovány za důvěrné a nebudou použity k žádnému jinému účelu.

Po zodpovězení otázek vás čeká krátká lékařská prohlídka, kde lékař změří krevní tlak a zkontroluje, že vaše hmotnost odpovídá minimální hranici. Poté odebere malý vzorek krve, aby zjistil základní krevní obraz a zda netrpíte anémií. Vaše zdraví je pro transfuzní stanici velmi důležité a krev vám nebude odebrána, pokud nebudete ten den moci darovat. 

Samotné darování je velmi jednoduché. Vyškolený zdravotník vám nejprve vyčistí vnitřní oblast lokte a poté zavede do žíly sterilní jehlu připojenou k vaku na odběr krve. Můžete ucítit na sekundu pocit „píchnutí špendlíku“ a pak jemný tlak v lokti, jako když si stisknete vnitřní stranu lokte. Celkově se vždy odebere 450 ml krve. Po 5–10 minutách je hotovo. Následuje krátký odpočinek a malé občerstvení, pak už se můžete vrátit ke svým běžným činnostem. Žádné další omezení vás nečeká, jen byste se měli po zbytek dne šetřit, vyhýbat se namáhavým činnostem a pít hodně tekutin. 

Jaké máme krevní skupiny? 

Nejvýznamnějším kritériem pro dělení krve do skupin je takzvaný AB0 systém a Rheus faktor (Rh faktor). Na jejich základě se krev rozlišuje podle přítomných antigenů. Máme tedy skupinu A, skupinu B, skupinu AB a skupinu 0. V České republice je nejčastější krevní skupina A (42 %), následuje 0 (32 %), dále krevní skupina B (18 %) a nejvzácnější AB (8 %).

K tomuto rozdělení ještě přiřazujeme Rh faktor pozitivní nebo negativní. Člověk s Rh negativní krví nesmí dostat transfuzi s Rh pozitivní krví. Avšak lidé s Rh+ MOHOU dostat krev s oběma faktory. V naší populaci je asi 85 % Rh pozitivních. Tradičně jsou samozřejmě velmi žádáni dárci krevní skupiny 0-, kterou lze využít v urgentních případech jako univerzální. Velmi ceněná je však jakákoliv krev. 

V České republice daruje v nemocničních transfúzních zařízeních každoročně přibližně 220 tisíc dárců krve a plazmy a ročně přibude asi 30 tisíc nových dárců. Optimální by byl počet 300 tisíc dárců ročně a přírůstek 35 tisíc dárců, tak aby byl pokrytý přirozený úbytek (spojený s věkem nebo nemocemi) a posílil se celkový počet dárců. 

Ocenění dárců krve

Jak jsme již psali v úvodu, jedná se o dar, tudíž za něj nenáleží dárci finanční odměna. To však neznamená, že by byli dárci přehlíženi. Může jim být uděleno ocenění od Českého červeného kříže.

Za váš úplně první odběr dostanete odznak Krůpěje krve přímo na transfúzní stanici. 
Za 10 odběrů dárce získá bronzovou medaili Prof. MUDr. Jánského, stříbrnou medaili v případě 20 odběrů a zlatou medaili za 40 odběrů. 
Uděluje se také Zlatý kříž 3. třídy (80 odběrů), 2. třídy (120 odběrů) a 1. třídy (160 odběrů).
Za 250 odběrů dárci náleží Plaketa Českého červeného kříže „Dar krve – dar života“ z latinského překladu Donum sanguinis-donum vitae. Ta se uděluje na celostátním slavnostním shromáždění. 

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!