Orální alergický syndrom

Orální alergický syndrom: když pyl „vadí“ i v jídle

Dáte si jablko, mrkev nebo ořech a najednou začne svědit patro, brní rty a v krku to škrábe. Přitom stejná potravina v koláči nebo po uvaření žádný problém nedělá. Pokud se tohle děje hlavně v pylové sezóně, často nejde o „klasickou“ potravinovou alergii, ale o tzv. orální alergický syndrom (OAS) – zkříženou reakci mezi pylem a některými potravinami. Když člověk OAS rozumí a ví, co ho spouští, může si jídelníček upravit chytře a bez zbytečných omezení – a zároveň snáz pozná situace, kdy už je na místě konzultace s alergologem.

Co je orální alergický syndrom (OAS/PFAS)

Orální alergický syndrom (OAS) se často označuje i jako pylově-potravinový syndrom (Pollen Food Allergy Syndrome, PFAS). Jde o zkříženou alergickou reakci: imunitní systém rozpozná v některých syrových rostlinných potravinách bílkoviny podobné pylovým alergenům a spustí reakci.
Typicky se projeví svěděním nebo brněním rtů, jazyka, patra a krku krátce po snědení spouštěcí potraviny. Příznaky se často objeví během několika minut a u většiny lidí do půl hodiny samy odezní – zejména když se potravina přestane jíst a sliznice dostane klid.
Důležité je také vědět, že OAS není u pylových alergiků „automatika“ – řada lidí s pylovou alergií ho nikdy nezažije. U některých se projeví až později v životě, někdy i v dospělosti.

Je OAS totéž, co potravinová alergie?

Ne. OAS je nejčastěji lokalizovaná reakce omezená na dutinu ústní a hltan. Naproti tomu „klasická“ potravinová alergie může vyvolat systémové příznaky – kopřivku po těle, otoky, zvracení, průjem, sípání, dušnost nebo pokles tlaku.
U OAS mnoho lidí přirozeně udělá to nejdůležitější: při nepříjemných pocitech přestanou potravinu jíst. To je často důvod, proč zůstane reakce jen „v puse“. Přesto platí, že pokud se příznaky začnou rozšiřovat mimo ústa a krk, je potřeba zpozornět (viz část „Kdy volat pomoc hned“).

Proč někomu vadí syrové jablko, ale ne koláč

U velké části lidí s OAS jsou problémové bílkoviny termolabilní a acidolabilní – tedy citlivé na teplo a kyselost. Při vaření nebo pečení se jejich struktura změní a imunitní systém je přestane rozpoznávat. A pokud se alergen dostane do žaludku, často se „rozloží“ působením kyselého prostředí a trávicích enzymů. Proto bývá tepelně upravené jídlo snesitelné.
U některých potravin mohou být alergeny více zastoupené ve slupce, takže někdy pomůže i oloupání. Není to ale pravidlo pro všechny.
Zároveň je dobré počítat s tím, že velké množství syrového alergenu může reakci zhoršit – typicky u džusů a smoothie, kde se „koncentrace“ spouštěče snadno zvýší.

Jak poznat, že jde spíš o OAS a ne o „klasickou“ potravinovou alergii

Typické pro OAS
• projevy začnou v řádu minut po jídle 
• dominují příznaky v ústech a krku (svědění, brnění, lehké pálení, škrábání) 
• často je přítomná pylová alergie (senná rýma) 
• problém dělají hlavně syrové potraviny, zatímco vařené/pečené bývají v pořádku 

Zpozornět a řešit alergologa je vhodné, pokud
• reakce nejsou jen „v puse“, ale přidá se kopřivka, otoky mimo oblast úst, zvracení, průjem, sípání, dušnost, motání hlavy 
• potíže vznikají i po tepelně upravené potravině 
• reakce se týká ořechů nebo je zřetelně silnější než dřív 

Nejčastější zkřížené kombinace pyl–potravina

Konkrétní spouštěče se liší člověk od člověka, ale existují typické „balíčky“:

Bříza (jaro)
Často souvisí s reakcemi na jablko, hrušku, peckoviny (broskev, meruňka, třešeň, švestka), mrkev, celer, lískový ořech a u některých lidí i na další potraviny.
U lidí alergických na pyl břízy se OAS objevuje velmi často – uvádí se až u 50–75 % dospělých s touto alergií.
Trávy (konec jara a léto)
Může souviset s reakcemi na melouny, rajče, citrusy a někdy i další ovoce a zeleninu.
Pelyněk a další plevel (léto až podzim)
U některých lidí se objevují potíže po celeru, mrkvi, koření a vybraných druzích zeleniny.

Jak se OAS diagnostikuje

Diagnóza se většinou opírá hlavně o anamnézu s typickým průběhem: pylová alergie + reakce po syrové potravině + potíže převážně v ústech a krku + zlepšení po tepelné úpravě.
Alergolog se obvykle ptá na konkrétní spouštěče (které potraviny, v jaké formě, kolik, jak rychle se objeví potíže), sezónnost (zda se zhoršují v pylové sezóně) nebo zda se příznaky drží jen v ústech a nešíří se dál.
Z vyšetření se pak mohou použít:
• kožní prick testy (na pylové alergeny a někdy i na potraviny)
• krevní testy na specifické IgE protilátky
• a u některých lidí i komponentová diagnostika (pomáhá odlišit „typické“ zkřížené, často mírné reakce od stabilnějších alergenů, které mohou být rizikovější)

Výsledek vyšetření se pak využije hlavně k tomu, aby bylo jasné, co je bezpečné (např. tepelně upravená forma), čemu se vyhnout v syrové podobě a kdy už je vhodné mít vyšší opatrnost (např. ořechy, výraznější reakce, reakce i mimo ústa). 

Co doma obvykle pomáhá

1) Změnit formu potraviny
Nejúčinnější bývá tepelná úprava (vaření, pečení, kompot, pyré, polévka). Někdy pomůže i oloupání slupky, ale není to pravidlo u všech.
2) V pylové sezóně být opatrnější
U části lidí se reakce zhoršují v době, kdy je pylová alergie „rozjetá“. Pak může pomoci dočasně vynechat konkrétní spouštěče v syrové podobě nebo dát přednost vařené/pečené variantě.
3) Když se reakce rozjíždí, raději přestat
Pokud se příznaky zhoršují, obvykle je rozumnější potravinu přestat jíst, vypláchnout ústa vodou a dát sliznici chvíli klid.
4) Antihistaminikum podle potřeby
U mírných projevů omezených na ústa často stačí režimová opatření. Pokud se k tomu přidá výraznější alergická rýma, svědění nebo celková alergická nepohoda, někdy pomohou nesedativní antihistaminika (např. cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin, fexofenadin) – výběr je vhodné přizpůsobit věku a toleranci.

Může pomoci „léčba pylové alergie“ i na OAS?

U části lidí se OAS zlepší, pokud se dobře zvládne pylová alergie jako celek (nosní léčba, antihistaminika, režim). U alergenové imunoterapie jsou výsledky individuální – někomu se OAS zlepší, u jiného je efekt menší. Pokud se zvažuje imunoterapie, patří to do rukou specialisty a není to postup pro domácí experimentování. 

Kdy volat pomoc hned

Pokud by se po jídle objevilo:
• sípání, zhoršené dýchání, tlak na hrudi 
• rychle se zvětšující otok jazyka, rtů nebo obličeje 
• celková slabost, motání hlavy, mdloba 
jde o možné známky závažné alergické reakce a je na místě okamžitě volat záchrannou službu.

Orální alergický syndrom je častá zkřížená reakce u lidí s pylovou alergií: některé syrové druhy ovoce a zeleniny „vadí“, ale tepelně upravené bývají v pořádku. Klíčové je rozlišit, kdy jde o typické mírné projevy v ústech a kdy už se objevují systémové příznaky nebo reakce na ořechy či potraviny i po tepelné úpravě – tam má smysl alergolog. V běžné praxi často pomůže úprava formy potraviny, opatrnost v pylové sezóně a dobrá kontrola pylové alergie jako celku.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!