Léky a slunce

Léky a slunce: kdy hrozí fotosenzitivní reakce a jak se chránit

Spálení „jako nikdy“, vyrážka na dekoltu po krátké procházce nebo svědící ekzém na místech, která běžně zvládají slunce bez problémů. Někdy nejde o náhodu – určité léky (a občas i přípravky nanášené na kůži) mohou zvýšit citlivost na UV záření a vyvolat tzv. fotosenzitivní reakci. Více než 300 léčiv je uváděno jako fotosenzibilizující a řada reakcí může být poddiagnostikovaná, protože souvislost mezi lékem a sluncem se ne vždy snadno prokazuje. 

V článku je vysvětleno, co se při fotosenzitivitě děje, u kterých skupin léků a látek se s ní setkáváme nejčastěji, co dělat, když se reakce objeví – a jak si nastavit ochranu tak, aby se situace neopakovala.

Co je fotosenzitivní reakce

Fotosenzitivita znamená, že látka z léku (nebo její metabolit) v kůži po ozáření UV (případně i viditelným světlem) spustí určitou reakci – buď fototoxickou, nebo fotoalergickou. Kůže je pak na slunce „přecitlivělá“. UV záření vyvolá silnější zánětlivou odpověď, než by odpovídalo běžné dávce slunce. Proto se potíže mohou objevit i po krátkém pobytu venku.

Fototoxicita
Fototoxická reakce vzniká rychle – typicky během minut až hodin po pobytu na slunci. Vypadá jako přehnané spálení: výrazné zarudnutí, pálení, někdy i puchýře. Objevuje se hlavně na osluněných místech a často má ostré „hranice“ podle oblečení (čelo, nos, uši, krk, dekolt, předloktí, nárty). Nejde o „alergii na slunce“ v pravém slova smyslu, ale o přímé poškození kůže vyvolané kombinací látky a UV záření. 

Fotoalergie
Fotoalergická reakce se objevuje se zpožděním – nejčastěji za 24–72 hodin. Vypadá spíš jako svědivý ekzém a může se časem rozšířit i mimo místa, na která dopadalo přímé slunce. U některých lidí se mohou přidat i poruchy pigmentace (hnědé až namodralé zbarvení) po odeznění zánětu. Častěji souvisí s látkami nanášenými na kůži (tzv. fotokontaktní reakce). 

Léky a látky, které mohou zvýšit citlivost na slunce

Nejde o kompletní seznam – pokud je v příbalové informaci uvedeno „slunce/UV/solárium“, je dobré tomu věnovat pozornost.
Nejčastěji se fotosenzitivita zmiňuje u těchto skupin: 

1) Antibiotika a další antiinfekční léky
U antiinfekčních léků se fotosenzitivita popisuje zejména u tetracyklinů (např. doxycyklin, tetracyklin), některých fluorochinolonů (např. ciprofloxacin, levofloxacin, ofloxacin), vybraných dalších antiinfekčních látek (např. trimethoprim) a u některých antimykotik (např. vorikonazol).

2) Léky na tlak, srdce a „odvodnění“
Problémem mohou být některá diuretika (např. hydrochlorothiazid/chlorthalidon, furosemid) nebo vybraná kardiologická léčba (např. amiodaron). 

3) Léky proti bolesti a zánětu
Fotosenzitivitu mohou vyvolat i některé léky na bolest ze skupiny NSAID (např. ibuprofen, naproxen, piroxikam, ketoprofen, diklofenak, celekoxib). U gelů a krémů na bolest se navíc může objevit fotokontaktní dermatitida – klasicky je popisovaná u ketoprofenu, ale hlášena může být i u dalších látek z této skupiny. 

4) Dermatologická léčba a „vitamin A“ 
Mezi fotosenzitizující látky se uvádějí i systémové retinoidy (např. isotretinoin, acitretin). 
U některých lokálních přípravků (retinoidy, AHA/BHA kyseliny ap.) pak nejde vždy o „pravou“ fotosenzitivitu, ale spíš o to, že kůže je podrážděnější a UV snáší hůř – ochrana před sluncem je ale v obou případech velmi důležitá.

5) Byliny, doplňky stravy a „přírodní“ látky
U „přírodních“ přípravků se někdy zapomíná, že i ony mohou ovlivnit reakci kůže na slunce. Typickým příkladem je třezalka tečkovaná, která je popisovaná jako fotosenzitizující – při kombinaci se sluněním pak může být kůže náchylnější k podráždění nebo „přepálení“.

Zvláštní kapitolou jsou situace, kdy se na kůži dostane šťáva nebo silice z rostlin a následně se kůže vystaví slunci. Může vzniknout tzv. fytodermatitida: na osluněných místech se objeví „neobvyklé spálení“, mapy nebo puchýřky a po odeznění často zůstane tmavší pigmentace, která se vytrácí jen pomalu. Typicky se to stává po kontaktu s citrusy (hlavně limetkou), ale i po manipulaci s některými rostlinami a zeleninou, například celerem, petrželí nebo pastinákem.

Co dělat, když se reakce objeví

• Ihned omezit slunce
Přejít do stínu, zakrýt postižená místa, vyhnout se dalšímu UV (včetně solária).
• Chladit a zklidnit kůži
Studené obklady, jemná hydratace/emoliencia. U svědění může pomoci i perorální antihistaminikum (podle tolerance). 
• Lokální léčba zánětu podle potřeby
U výraznějšího zarudnutí a svědění se někdy krátkodobě používají lokální kortikoidy (je vhodné zvolit s lékařem nebo lékárníkem správný typ i délku léčby podle závažnosti a lokality). 
• Zvážit souvislost s lékem
Pokud se reakce objevila krátce po nasazení nového léku nebo po aplikaci gelu/krému na kůži, je vhodné to řešit s lékařem nebo lékárníkem – někdy stačí úprava režimu na slunci, jindy je potřeba změna léčby. 

Lékaře je vhodné kontaktovat, pokud se udělají puchýře, postižení je rozsáhlé nebo velmi bolestivé, přidají se celkové příznaky, je zasažený obličej/oči, stav se rychle horší, nebo jde o dítě, těhotnou či celkově křehkého pacienta. 

Jak se chránit, když se užívá lék zvyšující citlivost na slunce

Riziko fotosenzitivní reakce bývá vyšší u lidí, kteří užívají více léků najednou, a také u starších osob. Překvapivě se potíže nemusí týkat jen „velmi světlé“ kůže – u některých lidí hraje roli i to, že se běžně chrání méně, protože jsou na slunce zvyklí.

1) Režim na slunci
Pomáhá vyhýbat se nejsilnějšímu slunci (typicky polední hodiny), držet se ve stínu a využít oblečení, pokrývku hlavy a brýle. 

2) Načasování aplikace 
U přípravků nanášených na kůži (retinoidy, některé „aktivní“ kosmetické látky, některé gely) bývá rozumné – pokud to příbalová informace dovoluje – aplikovat je večer (např. po 17.–18. hodině nebo před spaním) a přes den chránit kůži před UV. U některých gelů bývá důležité nevystavovat ošetřené místo slunci po dobu používání a někdy i několik dní po vysazení – vždy podle konkrétního přípravku.

3) Opalovací krém s SPF 
Opalovací krém má smysl nanést před pobytem venku a pravidelně ho obnovovat. I při suché kůži se doporučuje přemazat zhruba každé 2 - 3 hodiny; po koupání, pocení nebo utření ručníkem vždy znovu. Pokud je krém označený jako „water resistant“, znamená to účinnost při koupání/pocení po dobu 40 nebo 80 minut – po uplynutí této doby je potřeba znovu namazat. 

Nejčastější chyby, které vedou k problému

• opalovací krém se nanáší jen jednou ráno a pak celý den nic
• nedostatečné množství (reálná ochrana je pak výrazně nižší)
• aplikace gelu/krému na bolest na kůži a následné slunění 
• nanesení „přírodních“ produktů na kůži (silice, parfém) nebo šťávy z citrusů a pak pobyt na slunci 

Pokud se během léčby objeví neobvykle silné spálení nebo vyrážka na osluněných místech, je dobré myslet i na fotosenzitivitu vyvolanou lékem nebo lokálním přípravkem. Ve většině situací pomůže kombinace rozumného režimu na slunci, správně používaného SPF a úpravy aplikace přípravků na kůži. A pokud se reakce opakuje, zhoršuje nebo není jasné, co ji spustilo, vyplatí se konzultace – často stačí drobné nastavení, aby se léčba nemusela zbytečně přerušovat.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!