Komáři v ČR

Když štípne komár: kdy stačí gel a kdy volat lékaře

Komáři nejsou jen „otravné bzučení“. Patří mezi nejvýznamnější přenašeče infekcí na světě a kvůli oteplování se jejich areál v Evropě rozšiřuje. V srpnu 2025 Státní zdravotní ústav (SZÚ) oficiálně potvrdil, že se v ČR trvale usadil invazní komár japonský (Aedes japonicus) – druh, který umí přenášet viry typu západonilské horečky, dengue či chikungunya. Odborníci uklidňují – bezprostřední riziko je zatím nízké. Trend je však zřejmý: Evropa hlásí každoročně více a více lokálně získaných případů nemocí přenášených komáry. 

Komáři jsou drobní dvoukřídlí s dlouhým bodavě-sacím sosákem. Na světě jich žije přes 3 500 druhů, v České republice je kolem 50 druhů. Nejrozšířenější jsou: 

• Culex pipiens (komár pisklavý)
• Aedes albopictus (komár tygrovaný) 
• Aedes japonicus (komár japonský)

Nejběžnější u nás je komár pisklavý. Sameček komára žije asi 7 dnů, samička zhruba 2 týdny. Za noc dokáže urazit až 10 km, může létat až 4 hodiny bez přestávky rychlostí 1–2 km/h. Komár během letu vydává hvízdavý tón, ten je způsoben chvěním jeho křídel, dokáže jimi mávat 300 až 600krát za sekundu.

Kdo kouše? Krev sají pouze samičky, protože bílkoviny z krve potřebují k vývoji vajíček; samci se živí převážně nektarem. Všichni komáři procházejí čtyřmi vývojovými stádii
(vajíčko → larva → kukla → dospělec). 
Kde se líhnou? V malých nádržkách na vodu, pod miskami květináčů, v sudech, starých pneumatikách, okapech, ptačích napáječkách. 
Kdy útočí? Záleží na druhu: „běžní“ Culex jsou aktivní hlavně za soumraku a v noci, kdežto invazní Aedea štípe ve dne – a dost agresivně. 
Jak si vybírají hostitele? Při hledání je vábí CO2, tělesné pachy, teplo i mikroby na kůži, proto jim také někdo může „vonět“ i lépe než jiný.  
Proč je komár nebezpečný? Komár je nejvražednější tvor na světě. Přenáší malárii, horečku dengue a Zika, krvácivou žlutou zimnici, valtickou horečku nebo encefalitidu. Takto komár nepřímo každoročně zahubí více lidí než kterékoliv jiné zvíře. 

Západonilská horečka (West Nile virus, WNV)

Přenašečem jsou komáři rodu Culex. Hlavním hostitelem pro virus jsou ptáci, člověk je spíše náhodným hostitelem. Inkubační doba je obvykle 2–14 dní. Asi 80 % nakažených nemá žádné projevy, zhruba 1 z 5 má „chřipkové“ obtíže (horečka, bolest hlavy a těla, únava). Výjimečně se u nakaženého rozvine neuroinvazivní průběh (zánět mozku/mozkových blan, ochrnutí). Léčba bývá symptomatická (odpočinek, tekutiny, analgetika/antipyretika). Vakcína pro lidi na tuto nemoc zatím není k dispozici. 

Dengue

Přenašečem jsou komáři rodu Aedes. Inkubační doba bývá 4-10 dnů, poté se nemoc projeví náhlou horečkou, výraznou bolestí hlavy (často „za očima“), bolestí svalů a kloubů, vyrážkou nebo nevolností. Varovné příznaky těžké dengue jako je krvácivost, silné bolesti břicha, přetrvávající zvracení, ospalost/zmatenost, vyžadují okamžité vyšetření lékařem.
Léčba bývá symptomatická, případné horečky je vhodné srážet paracetamolem, nikoli ibuprofenem nebo aspirinem, hrozilo by totiž riziko krvácení. Proti horečce dengue se lze nechat očkovat. 

Chikungunya

Přenašečem je také rod Aedes. V Evropě je tato nemoc zatím poměrně vzácná. Inkubační doba nemoci bývá 1 týden. Projevem může být horečka a výrazná bolest kloubů (často ruce/nohy), únava, vyrážka. U některých pacientů mohou kloubní bolesti přetrvávat měsíce.
I zde je léčba symptomatická, specifické antivirotikum není, ale očkování existuje.

Zika

Přenašečem je rod Aedes. Zika se může přenášet i pohlavně, proto se doporučuje po návratu z rizikové oblasti při pohlavním styku po určitou dobu používat bariérovou ochranu (kondom). Inkubační doba je obvykle 3–14 dní.
Příznaky jsou většinou mírné (horečka, vyrážka, zánět spojivek, myalgie/arthralgie, bolest hlavy). Velké komplikace mohou nastat u těhotenství, kdy hrozí riziko vrozených vad, potrat nebo předčasný porod. 

Jak se chránit?

Zamezte „líhništím“
Vylévejte stojatou vodu z misek pod květináči, z kbelíků, dětských bazénků, okapů, ptačích pítek apod. Je to nejúčinnější domácí prevence proti Aedes.
Repelenty – správná volba a použití
Používejte ověřené účinné látky (DEET, icaridin, IR3535, citriodiol), vybírejte koncentraci podle věku a prostředí, v těhotenství preferujte icaridin/IR3535. Aplikujte na odkrytou kůži dle návodu, opakujte po koupání či pocení.
Oblečení
Volte dlouhé rukávy i nohavice, volné střihy a světlé barvy. V rizikových oblastech lze oblečení i impregnovat. Jistě oceníte i sítě v oknech nebo moskytiéry.  

Co dělat po štípnutí a kdy řešit lékaře?

Poraněné místo lokálně chlaďte studenou vodou nebo chladivými gely. Pokuste se vpich fyzicky nepodráždit (neškrábat). Na svědění lze využít lokální antihistaminika nebo mast s hydrokortizonem 1% (aplikujte krátkodobě – ideálně po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem). 
Vyhledejte lékaře při rozsáhlé reakci, nakaženém štípanci (hnisání, zhoršující se zánět), při horečce, silné bolesti hlavy, vyrážce, krvácení, neurologických příznacích nebo pokud jste těhotná a pobývala jste v rizikové oblasti.

Ano, invazní komáři jsou v ČR realitou. Riziko „tropických“ infekcí je zatím nízké, ale roste s rozšířením komářích lokací a cestováním. Pamatujte, že prevence má smysl. Při návratu z rizikových zemí s horečkou/vyrážkou kontaktujte lékaře a zmiňte pobyt – urychlí to správné vyšetření. Vědci výskyt komárů u nás monitorují, do průzkumu se můžete zapojit i vy – pozorování a fotografie lze hlásit Státnímu zdravotnímu ústavu nebo vkládat do aplikace Mosquito Alert.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!