Klíšťata

Malý parazit, velké potíže – Klíšťata a domácí mazlíčci

Teplé měsíce lákají k dlouhým procházkám, výletům do přírody a pobytu na zahradě. Se slunečními paprsky v kožichu je váš mazlíček hned spokojenější. Při pobytu venku ale buďte ve střehu, dávejte pozor na klíšťata. Tito drobní parazité jsou velmi aktivní od jara do podzimu, přičemž jejich sezóna začíná často už v březnu. Klíšťata nejsou pro vaše mazlíčky jen nepříjemná – mohou být i přenašeči nebezpečných nemocí. Jak je rozpoznat, správně odstranit klíště, a hlavně jak se jim vyhnout?

Kde číhají klíšťata a kdy je největší riziko?

Klíšťata milují vysokou trávu, křoví, vlhké prostředí a stinná zákoutí – ideální kombinace pro lesy, louky nebo zahrady. Aktivní jsou zejména od března do října, ale díky mírné zimě a změnám klimatu se jejich výskyt prodlužuje. Zvíře si klíště může přinést z procházky, ale i z vlastní zahrady nebo parku ve městě.

Klíště obecné

Klíště obecné (Ixodes ricinus) je drobný roztoč, který se přichytí na kůži zvířete a saje jeho krev. Má tři vývojová stádia – larvu, nymfu a dospělce. V každém stadiu se musí přisát a nasát krev, aby mohlo přejít do dalšího. Obvykle měří mezi 2 mm – 4 mm, záleží na stádiu vývoje a na pohlaví (samci jsou vždy menší). Po nasátí se jeho tělo několikanásobně zvětší a může mít až 1 cm i více. Po přichycení na kůži zvířete může zůstat nepozorované i několik dní. 

• Klíště necestuje, ale číhá – Klíště nevyhledává hostitele cíleně. Sedí na trávě nebo větvi a čeká, až se kolem něco pohne. Přichytí se předními končetinami a přeleze na kůži nebo srst.
• Najde vás podle dechu a tepla – Díky speciálnímu „čichovému“ orgánu dokáže klíště vycítit teplo, pohyb i CO₂ z vydechovaného vzduchu. Tak ví, že se blíží potenciální hostitel.
• Přisátí nebolí – Klíště během přisávání vypouští do rány anestetikum, takže ho hostitel většinou vůbec necítí.
• Bez jídla vydrží i rok – Pokud nenajde hostitele, vydrží hladovět i více než rok. Přežívá ve štěrbinách, pod listím i doma.
• Samec krev nepije – Samec klíštěte buď nesaje vůbec, nebo jen krátce. Jeho hlavním úkolem je rozmnožování.
• Jedno klíště = tisíce vajíček – Samička po napití naklade až 2000–5000 vajíček, obvykle v listí nebo v půdě. Z nich se následně líhnou larvy.

Jak poznat, že má zvíře klíště?

Klíště často najdete při hlazení nebo česání. Nejběžnější místa výskytu jsou:
• hlava (zejména za ušima),
• krk,
• břicho a slabiny,
• prostor mezi prsty.
Po přisátí může být v místě zarudlá boulička, zvíře se může intenzivně drbat, okusovat nebo být celkově neklidné.

Co klíšťata přenášejí?

Klíšťata nejsou jen odpudivá, ale mohou být i nebezpečná. Mezi nejčastěji přenášené nemoci patří:

• Lymská borelióza je bakteriální infekce, kterou na zvíře přenáší infikované klíště. U psů se nemoc projevuje často až s odstupem dní až týdnů po přisátí. Mezi typické příznaky patří zvýšená teplota, únava, bolestivost a kulhání na jednu či více nohou, které se může střídat. Pokud není nemoc léčena, může dojít k postižení kloubů, ledvin nebo srdce. Kočky bývají méně často nakažené, ale nejsou výjimkou. Diagnózu veterinář potvrdí krevním testem, je-li test pozitivní, předepíše antibiotickou léčbu. 

• Babesióza – je závažné onemocnění způsobené parazitem napadající červené krvinky. Dochází k rozpadu krvinek, což vede k anémii, slabosti a vysoké horečce. Zvířecí moč se barví do tmavé (čajově zbarvené) barvy, mohou trpět nechutenstvím nebo apatií. Bez včasné léčby dochází k selhání ledvin a úhynu zvířete. V Česku se babesióza vyskytuje stále častěji, hlavně v teplejších oblastech. Léčba zahrnuje podání specifických antiparazitárních léků a podpůrnou terapii.

• Anaplazmóza je způsobena bakterií, která napadá bílé krvinky. Příznaky se podobají chřipce – horečka, nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava, zvětšené mízní uzliny. U některých psů se nemoc vyvíjí mírně a spontánně odezní, ale často vyžaduje léčbu antibiotiky. Anaplazmóza postihuje hlavně psy, u koček je extrémně vzácná.

• Ehrlichióza – na vině je bakterie, která útočí na buňky imunitního systému. Rozlišujeme tři fáze: akutní (horečka, letargie, záněty očí), subklinickou (bez příznaků) a chronickou, která může způsobit poruchy krvácení, úbytek hmotnosti nebo anémii. Často dochází ke zvětšení sleziny a lymfatických uzlin. Není-li zahájena léčba včas, může být nemoc život ohrožující. 

Jak klíště správně odstranit?

Pokud objevíte přisáté klíště:

• Použijte pinzetu nebo speciální háček na klíšťata.
• Uchopte klíště co nejblíže ke kůži a jemně vytáčejte nebo kývejte.
• Neotáčejte silou a netahejte prudce, aby se hlavička neodtrhla.
• Místo přisátí dezinfikujte.
• Nepoužívejte olej, máslo ani alkohol – může to způsobit vyzvracení obsahu klíštěte do rány.

Jak můžete chránit svého mazlíčka?

U psů používejte osvědčená antiparazitika:
• Pipety (spot-on) – aplikují se mezi lopatky, účinkují proti klíšťatům i blechám
• Tablety – podávají se jednou za 1–3 měsíce
• Obojky – účinkují až 6–8 měsíců
• Spreje a šampony – jsou vhodné jako doplněk nebo u štěňat

U koček buďte opatrní – některé látky, např. permethrin, jsou pro ně toxické! Antiparazitika pro kočky:
• Pipety – šetrné k pokožce kočky
• Obojky – vždy jen ty určené pro kočky!
• Spreje – jsou vhodné i pro koťata od 2 dnů věku

Nikdy nepoužívejte přípravky určené pro psy na kočky!

Prevence je základ ochrany zdraví vašich čtyřnohých parťáků. Proto pravidelně používejte antiparazitní ochranu, kontrolujte srst zvířete po každé procházce a udržujte vhodné prostředí (sekání trávy na zahradě, čistý pelíšek, vysávání koberců). Pokud si nejste jistí, který přípravek je nejvhodnější právě pro vašeho psa nebo kočku, neváhejte se poradit s lékárníkem nebo veterinářem. Správná prevence a včasná reakce mohou vašemu mazlíčkovi ušetřit spoustu trápení – a vám starosti.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!