Když léků přibývá

Když léků přibývá: jak si v nich udělat pořádek

Jeden lék ráno, druhý večer, další jen při bolesti, k tomu kapky, mast, vitaminy, bylinkový čaj nebo doplněk stravy. Několik přípravků najednou dnes neužívají jen senioři.

Více léků automaticky neznamená špatnou léčbu. U řady onemocnění je kombinace léků potřebná a pomáhá udržet zdravotní stav pod kontrolou. Čím víc přípravků ale člověk užívá, tím snazší je udělat chybu: zapomenout dávku, vzít si lék dvakrát, splést si čas užívání nebo zkombinovat přípravky, které se navzájem ovlivňují.

Polyfarmacie

Tento odborný výraz popisuje užívání několika léků současně. Nejčastěji se s ním setkáváme u starších pacientů, ale může se týkat i mladších lidí – například při léčbě vysokého tlaku, cukrovky, astmatu, migrény, bolesti, alergie, úzkosti nebo po operaci.
Samotný počet léků není problém. Důležité je, aby každý lék měl jasný důvod, správné dávkování a aby o něm věděl lékař i lékárník. Riziko roste hlavně tehdy, když člověk užívá léky od více lékařů, doplňuje je volně prodejnými přípravky a nikdo nemá kompletní přehled.
Do celkového přehledu se přitom nepočítají jen tablety na předpis. Patří sem i kapky, masti, inhalátory, injekce, náplasti, léky na bolest, přípravky na nachlazení, vitaminy, minerály, bylinné přípravky a doplňky stravy.

Nejčastější lékové chyby

Léková chyba nemusí znamenat jen špatný lék. Často jde o zdánlivé drobnosti, které se opakují.

Mezi časté chyby patří:
• vynechání dávky
• dvojitá dávka po zapomenutí léku
• záměna ranních a večerních léků
• užití léku ve špatný čas
• užívání léků „podle pocitu“ místo podle doporučení
• samovolné vysazení léku, protože se člověk cítí lépe
• užívání starých léků, které zbyly doma
• kombinace dvou přípravků se stejnou účinnou látkou
• přidání volně prodejného léku bez kontroly vhodnosti
• zapíjení léků nevhodnými nápoji
• nedodržení odstupu od jídla, minerálů nebo jiných přípravků

Proč záleží na čase užívání

Pokyny jako "ráno", "večer", "nalačno" nebo "po jídle" nejsou pouhou formalitou. U některých léků rozhodují o tom, jak dobře se vstřebají, jak budou účinné a zda budou dráždit žaludek. 
Pokud se má lék užívat nalačno, obvykle to znamená alespoň 30 minut před jídlem nebo nejdříve 2 hodiny po jídle. Důvodem bývá lepší vstřebávání. Jídlo může u některých léčiv zpomalit nebo snížit jejich účinek. Typicky se nalačno užívají některé léky na štítnou žlázu nebo vybrané léky na žaludek. 
Pokud se má lék užívat s jídlem nebo po jídle, často je cílem snížit podráždění žaludku. U některých léků jídlo zároveň pomáhá lepší snášenlivosti nebo vstřebání. To může platit například u části léků proti bolesti a zánětu nebo u některých antibiotik.

U léků užívaných večer může jít o lepší účinek v určitou část dne, snížení některých nežádoucích účinků nebo návaznost na přirozený rytmus těla. 

Čím léky zapíjet

Nejbezpečnější volbou je obvykle čistá voda. Některé nápoje totiž mohou ovlivnit vstřebávání nebo účinek léku.
Mléko a mléčné výrobky mohou u některých léčiv vadit kvůli obsahu vápníku. Vápník se může navázat na některé léčivé látky, a tím snížit jejich vstřebávání. Podobně mohou působit i doplňky s minerály, například vápník, hořčík, železo nebo zinek. Existují samozřejmě výjimky: Vitamin D je rozpustný v tucích, proto u dětí i dospělých je vhodné ho brát po jídle nebo užít právě s mléčným výrobkem. 
Káva a čaj také mohou u některých přípravků ovlivnit vstřebávání nebo dráždit žaludek. 
Někdy ale může konkrétní kombinace vstřebávání podpořit. , proto se někdy doporučuje zapít železo pomerančovým džusem nebo ho užít společně s vitaminem C.
Grapefruit a grapefruitová šťáva jsou zvláštní kapitola. U některých léků mohou ovlivnit jejich odbourávání v těle, a tím změnit jejich účinek. Proto se obecně tato kombinace spíše nedoporučuje. 
Alkohol může zesílit útlum, ospalost nebo riziko nežádoucích účinků. 

Volně prodejné léky a doplňky se také počítají

Volně prodejný lék neznamená automaticky lék bez rizika. Stejně tak doplněk stravy nebo bylinný přípravek nemusí být vhodný pro každého. 
Pozor je vhodný například u léků proti bolesti a zánětu. Některé nemusí být vhodné při žaludečních potížích, onemocnění ledvin, vysokém tlaku, užívání léků na ředění krve nebo u některých srdečně-cévních onemocnění.
Přípravky na nachlazení mohou obsahovat více účinných látek najednou. Pokud se k nim přidá další tableta se stejnou účinnou látkou, může dojít k nechtěnému překročení dávky.
Bylinné přípravky také nejsou mimo hru. Známým příkladem je třezalka tečkovaná, která může ovlivňovat účinek řady léků. U doplňků stravy je důležité hlídat minerály, protože mohou snižovat vstřebávání některých léčiv, pokud se užijí současně.

Lékové interakce: když se léky navzájem ovlivňují

Léková interakce znamená, že se účinek jednoho přípravku změní vlivem jiného léku, potraviny, nápoje nebo doplňku stravy. Výsledek může být různý. Lék může působit slaběji, silněji nebo se zvýší riziko nežádoucích účinků.
Někdy stačí léky užívat s časovým odstupem. Jindy je potřeba upravit dávkování nebo se určité kombinaci vyhnout. 

Jak si v lécích udělat pořádek

Základem je aktuální seznam léků. Nemusí být složitý. Může být napsaný na papíře, v telefonu nebo vytištěný v tabulce. Důležité je, aby byl přehledný a pravidelně aktualizovaný.

V seznamu by mělo být:
• název léku nebo přípravku
• síla a dávkování
• kdy se užívá
• volně prodejné léky, doplňky a bylinky
• alergie nebo dřívější špatná reakce na lék

Takový seznam je užitečný u lékaře, v lékárně, při hospitalizaci i při akutním ošetření. Pomáhá zabránit tomu, aby se některé léky zbytečně zdvojily nebo aby nový přípravek nevhodně zasáhl do stávající léčby.
Velmi praktické je také pravidelně projít domácí zásoby. Staré, nevyužívané nebo prošlé léky nepatří do koše ani do odpadu. Vracejí se do lékárny. Zároveň tím člověk sníží riziko, že někdo doma omylem sáhne po starém léku, který už nemá užívat.

Dávkovač léků 

Týdenní dávkovač léků může být velmi užitečný. Pomáhá hlavně tehdy, když se léky užívají vícekrát denně nebo když si člověk není jistý, zda už dávku vzal.
Ne všechny léky jsou také vhodné k dlouhodobému uchovávání mimo původní obal. Některé mohou být citlivé na vlhkost, světlo nebo záměnu. Pokud si člověk není jistý, zda konkrétní lék do dávkovače patří, je vhodné zeptat se v lékárně.

Kdy může pomoci lékárník

Lékárník může pomoci nejen při výdeji nového léku, ale i tehdy, když si člověk není jistý, zda své léky užívá správně. Může vysvětlit dávkování, poradit s odstupem mezi přípravky, upozornit na možné překrývání účinných látek nebo pomoci vybrat vhodný volně prodejný lék.
Užitečné je přinést seznam léků nebo alespoň ukázat krabičky. Důležité je zmínit i přípravky, které nejsou na předpis – vitaminy, minerály, bylinné produkty, kapky, masti nebo čaje.
V Česku existuje také sdílený lékový záznam, který může lékaři a lékárníkovi pomoci zkontrolovat předepsané a vydané léky. Nepokrývá ale všechno. Nemusí v něm být volně prodejné léky, doplňky stravy, bylinky nebo léky, které má člověk doma ze starších zásob. 

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!