CHOPN

Zadýcháváte se? Může to být CHOPN

V listopadu si připomínáme Světový den chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Letošní motto zní „Short of Breath, Think COPD“ – „Jste zadýchaní? Myslete na CHOPN“. Zadýchávání, kašel a „kuřácký kašel“ nejsou normou ani ve vyšším věku a stojí za to je řešit.  CHOPN je časté, ale podceňované onemocnění: ročně na něj umírá přes tři miliony lidí. V Česku se s CHOPN léčí zhruba 190 tisíc pacientů a další statisíce mohou mít potíže bez diagnózy. Přitom platí, že čím dříve se CHOPN rozpozná a léčí, tím lépe se s ní dá žít.
I proto dává smysl, že na stejný týden připadá Mezinárodní nekuřácký den (3. čtvrtek v listopadu). Jistě to není náhoda, protože kouření je mimo jiné hlavním rizikovým faktorem pro vznik CHOPN.

Co se v těle děje a proč se hůř dýchá

CHOPN je dlouhodobé plicní onemocnění, při kterém zánět a strukturální změny zužují dýchací cesty a poškozují plicní sklípky. Důsledkem je trvalé (často postupující) omezení průtoku vzduchu, typicky s dušností, chronickým kašlem a vykašláváním hlenu. Plíce totiž pracují, jako by „na horší výkon“. Řada pacientů má také častější infekce dýchacích cest a zhoršování stavu v epizodách (exacerbace). Diagnóza se potvrzuje spirometrií. 

Kdo je v riziku

Klasický obrázek člověka s CHOPN je dlouholetý kuřák po padesátce. Kouření skutečně zůstává nejdůležitějším rizikovým faktorem, ale rozhodně není jediné.

• Aktivní kouření cigaret (včetně „jen pár denně“ a dlouhodobého „social“ kouření).
• Pasivní kouření – dlouhodobý pobyt v zakouřeném prostředí.
• Pracovní expozice prachu a chemikáliím – hornictví, stavebnictví, průmyslové provozy, ale také některé typy řemesel nebo farmářství.
• Znečištěné ovzduší venku i doma – smog, prašné prostředí, v některých zemích spalování biomasy v domácnostech.
• Časté opakované infekce dýchacích cest v dětství, nízká porodní váha, předčasný porod – ovlivňují vývoj plic a „rezervu“ do dospělosti. 
• Genetické faktory

Čeští pneumologové navíc upozorňují, že rizikem může být i „přehnaný úklid“ s agresivními čisticími spreji, dlouhodobý trénink v blízkosti rušných silnic, práce v prašném prostředí bez ochranných pomůcek – zkrátka cokoli, co plíce roky dráždí. 

Příznaky – kdy zpozornět

Na rozdíl od akutních nemocí se CHOPN plíží pomalu. Příznaky se objevují postupně. Na co si dát pozor?
• Dušnost – nejdřív při námaze (schody, kopec), později i při běžných činnostech.
• Chronický kašel – trvá měsíce až roky, často trápí „od rána“.
• Vykašlávání hlenu – časté „prokašlávání se“, hlavně ráno.
• Pískoty, sípání na hrudi, pocit „tíhy“ na hrudi.
• Časté „záněty průdušek“, zhoršení kašle a dušnosti v epizodách.
• Později i hubnutí, únava, otoky kotníků, modravé rty/prsty (méně kyslíku). 
Tyto obtíže nejsou „normální věkem“. Lidé nad 40 let, zvlášť současní či bývalí kuřáci, by je měli probrat s lékařem.

Spirometrie „EKG pro plíce“

Základem pro diagnostiku CHOPN je spirometrie – vyšetření, při kterém člověk dýchá do přístroje podle pokynů zdravotníka. Přístroj měří množství a rychlost výdechu i vdechu a pomůže odhalit trvalé zúžení průdušek. U rizikových osob (např. kuřák po 40. roce s příznaky) má smysl spirometrii aktivně vyhledat. V Česku už proběhl projekt časného záchytu v rizikové populaci, který upozornil na značnou poddiagnostikovanost. 

CHOPN není astma 

Dušnost, sípání a kašel mohou svádět k záměně, ale astma a CHOPN se liší:
• U astmatu bývá obstrukce více kolísavá a reverzibilní (vratná), u CHOPN je omezení trvalejší. 
• Astma často začíná v mladším věku a souvisí s alergiemi, ekzémem nebo alergickou rýmou, CHOPN se typicky rozvíjí po 40. roce, často po letech kouření či jiných expozic.
• Léčba se liší. U CHOPN hraje prim bronchodilatační léčba a práce s riziky, u astmatu je základem protizánětlivá léčba.
Správné rozlišení pomůže zvolit vhodné léky a nastavit realistická očekávání. 

Léčba: co umí medicína a co ovlivní člověk sám

CHOPN vyléčit nejde, ale jde zpomalit zhoršování, zmenšit počet zhoršení (exacerbací) a zlepšit kvalitu života. Léčba má dvě hlavní větve – léky a režimová opatření.
Léky do inhalátoru: základem jsou bronchodilatancia (látky rozšiřující průdušky), u vybraných pacientů i kombinace s inhalačním kortikoidem (ICS). Cílem je zmírnit dušnost, zlepšit toleranci námahy a snížit riziko exacerbace. Vedle léků se používá i pulmonální rehabilitace (cvičení, posilování dýchacích svalů, edukace), u pokročilejších stádií domácí kyslíková léčba.
Zásadní krok: přestat kouřit. Zanechání kouření je nejdůležitější opatření, které reálně zpomalí pokles plicních funkcí a sníží riziko exacerbací i dalších komplikací. Pomoci mohou poradenství, nikotinová substituce a v indikaci i léky na lékařský předpis. 
Očkování: doporučuje se mít aktuální očkování proti chřipce, pneumokokům a COVID-19, protože infekce patří mezi časté spouštěče zhoršení. 
Důležitý je i pravidelný pohyb podle možností (chůze, lehké cvičení, dechová gymnastika). Ten zase zlepší toleranci námahy i náladu. 

Jak může pomoci lékárna

• Nácvik a kontrola inhalační techniky. Účinnost léčby často „padá“ na chybách v technice. V lékárně lze vybrat vhodný typ inhalátoru, procvičit kroky a zkontrolovat, že lék do plic opravdu doputuje. Pomohou i instruktážní videa a písemné taháky. 
• Volba pomůcek a režimu. Doporučení spaceru k aerosolovému inhalátoru, praktické tipy k hygieně inhalátorů, upozornění na typické chyby (špatná koordinace, vydechování do náustku apod.). 
• Podpora při odvykání kouření. Lékárníci poradí s výběrem nikotinové substituce, nastavením dávky a prací s „cravingem“. Uvedou i možnosti příspěvků pojišťoven. 
• Edukace k očkování a prevenci exacerbací. Připomenutí očkování a jednoduchý „akční plán“, kdy už kontaktovat lékaře. 

CHOPN je častá, ale ovlivnitelná. Poznat příznaky, domluvit si spirometrii a začít s odvykáním - tři kroky, které dělají rozdíl v každém nádechu.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!