Anafylaktický šok

Anafylaktický šok: život ohrožující reakce, kterou musíte znát

Anafylaktický šok je jedna z nejzávažnějších alergických reakcí, která může ohrozit život během několika minut. Ačkoli se naštěstí nevyskytuje často, je důležité vědět, jak ho rozpoznat a jak správně postupovat. Rychlá reakce je totiž klíčová. 

Co je to anafylaktický šok?

Mluvíme o akutní, velmi vážné a rychle nastupující alergické reakci celého organismu. Vzniká jako odpověď imunitního systému na kontakt s alergenem, který je pro většinu lidí běžně neškodný (například potravina, lék nebo bodnutí hmyzem). U citlivých osob však tělo reaguje přehnaně, uvolňuje se velké množství histaminu a dalších látek, což způsobuje prudký pokles krevního tlaku, zúžení dýchacích cest a selhávání životně důležitých funkcí.

Co se děje v těle při anafylaktickém šoku?

• Rozšíření cév a pokles krevního tlaku – vede k nedostatečnému prokrvení orgánů.
• Zúžení dýchacích cest – vzniká dušnost, sípání a pocit nedostatku vzduchu.
• Otoky – především v oblasti hrdla, rtů a jazyka, což může bránit dýchání.
• Poruchy vědomí – v důsledku nedostatku kyslíku v mozku.

Jaké jsou nejčastější příčiny? 

Anafylaktický šok může vyvolat řada obyčejných podnětů, které jsou pro většinu lidí neškodné, ale u alergiků spustí nadměrnou reakci imunitního systému. U dětí jsou častým spouštěčem potraviny, především ořechy, arašídy, vejce, mléko, ryby či mořské plody. Zatímco u dospělých bývá příčinou bodnutí hmyzem, zejména včelami, vosami nebo sršni. U dalších osob může anafylaxi spustit užití některých léků, například antibiotik (nejčastěji penicilinové řady), nesteroidních antirevmatik nebo anestetik. Vzácněji může tento stav vyvolat i latex, který se vyskytuje v rukavicích, zdravotnických pomůckách nebo některých předmětech běžné spotřeby. Znalost konkrétního alergenu je zásadní pro prevenci opakování takto závažné reakce.

Jak poznáte anafylaktický šok?

Typické příznaky, které by vás měly varovat:
• svědění, kopřivka, zarudnutí kůže
• otok rtů, jazyka nebo hrdla
• dušnost, sípání, tlak na hrudi
• nevolnost, zvracení, bolesti břicha
• zrychlený tep, pocit slabosti
• pokles krevního tlaku, závratě až ztráta vědomí

Pozor! Příznaky mohou nastoupit během několika minut a rychle se zhoršovat!

Anafylaktický šok nebo alergická reakce – je v tom rozdíl? 

Ano, je důležité rozlišovat běžnou alergickou reakci a anafylaktický šok. Mírné alergické reakce se obvykle projevují pouze lokálními příznaky, jako je svědění, vyrážka, zarudnutí nebo lehký otok v místě kontaktu s alergenem. Tyto projevy jsou sice nepříjemné, ale obvykle neohrožují život a dobře reagují na antihistaminika. Naproti tomu anafylaktický šok je celotělová, život ohrožující reakce. Dochází při ní k masivnímu uvolnění histaminu a dalších látek. To vede k prudkému poklesu krevního tlaku, zúžení dýchacích cest, otoku jazyka a hrdla a často i poruchám vědomí.
Rozdíl mezi těmito dvěma stavy je klíčový: zatímco běžná alergie vyžaduje pouze symptomatickou léčbu, anafylaktický šok potřebuje okamžitý zásah a podání adrenalinu.

Anafylaktoidní reakce

Anafylaktoidní reakce se svými projevy velmi podobá anafylaktickému šoku – i zde dochází k náhlému poklesu krevního tlaku, dušnosti, otokům a dalším závažným příznakům. Rozdíl však spočívá v mechanismu vzniku. U klasické anafylaxe spouští reakci kontakt alergenu s protilátkami IgE, které si tělo vytvořilo, a následné masivní uvolnění histaminu. Naproti tomu anafylaktoidní reakce tento imunitní mechanismus nevyžaduje – k uvolnění histaminu a dalších mediátorů dochází přímo. Takový stav se může projevit, i když se člověk setkal s danou látkou úplně poprvé, bez jakéhokoliv varování. Příčinou mohou být některé léky (kontrastní látky při rentgenovém vyšetření, některá anestetika či opioidy) nebo potraviny.
I přesto, že je mechanismus vzniku jiný, klinický obraz i léčba jsou totožné – tedy okamžité přerušení kontaktu se spouštěčem, podání adrenalinu a zajištění životních funkcí.

Co dělat při anafylaktickém šoku?

1. Okamžitě volejte záchrannou službu (155).
2. Podání adrenalinu autoinjektorem (např. Epipen) – pokud je dostupný a postižený ho má předepsaný. Aplikuje se přes oděv do vnější strany stehna.
3. Zajistěte průchodné dýchací cesty – uvolněte oděv kolem krku, sledujte dýchání.
4. Uložte postiženého do stabilizované polohy – pokud je při vědomí nejlépe vleže s mírně zvednutými dolními končetinami.
5. Při zástavě dechu zahajte resuscitaci.

Léčba a následná péče

V nemocnici se podává kyslík, infuze, kortikoidy a antihistaminika. Pacient je sledován, protože příznaky se mohou znovu objevit i několik hodin po odeznění první reakce. Osobám, které již anafylaxi prodělaly, lékař často předepíše adrenalinový autoinjektor k pohotovostnímu použití.

Prevence

• Vyhněte se známým alergenům (čtěte složení potravin, informujte lékaře o alergiích).
• Pokud jste alergičtí na hmyzí bodnutí, noste u sebe pohotovostní balíček (adrenalin, antihistaminikum).
• Informujte okolí o své alergii – zejména ve škole, práci, na cestách.
• V případě závažných potravinových alergií zvažte nošení identifikačního náramku.

Anafylaktický šok u dětí

U dětí jsou častým spouštěčem potraviny, zejména mléko, vejce, arašídy a ořechy. Je důležité, aby rodiče, učitelé i vychovatelé věděli, jak v případě anafylaktického šoku zasáhnout. Dítě s rizikem anafylaxe by mělo mít u sebe adrenalinový autoinjektor a rodiče by měli zajistit proškolení okolí, jak jej použít.

Anafylaktický šok je stav, který nelze podceňovat – může ohrozit život během několika minut. Klíčová je rychlá reakce, znalost příznaků a použití adrenalinu. Alergici by měli znát svá rizika, dodržovat vhodnou prevenci a neváhat při potížích volat odbornou pomoc.

Máte nějaké další dotazy? Zaujali jsme Vás, nebo jste v našem článku nenašli vše, co jste hledali? Neváhejte nás kontaktovat!